Komunikativní metoda

Komunikativní metoda je jednou z mnoha metod výuky cizích jazyků.

Je založena na dvou základních principech:

• VÝZNAM. Jazyk není jen souborem gramatiky a slov, ale zahrnuje jazykové funkce jako je vyjádření pozvání, souhlasu, nesouhlasu, návrhu, doporučení, atd. k dosažení nějakého komunikačního cíle. Důležitým faktorem je to, v jaké situaci je vhodné použít jakých výrazových prostředků.
• POUŽITÍ. Student je při výuce maximálně vystavený vyučovanému jazyku a možnostem jazyk používat. Cílem je aby student aktivně používal veškerý jemu známý jazyk v co nejširším měřítku při komunikačních aktivitách. Studenti se neučí “o jazyku”, ale v něm s cílem pochopit význam slov, funkcí a frází a jejich použití v různých situacích a pomocí drilové části metodiky si zautomatizovat gramatiku. Důraz je kladený také i na výslovnost a poslech.

Pilíře komunikativní metody

• Metoda objevování
  Studenti jsou lektorem vedeni k „objevné” práci s prezentovaným jazykovým jevem. Následuje propojení získaných poznatků a jejich procvičování včetně zasazení do kontextu a situace. Tato metoda je velice efektivní, protože podporuje zájem studentů o úspěšné vyřešení prezentovaného problému, aktivuje jejich dosavadní znalosti.

• Simulace situací z reálného života
  Simulace situací z reálného života umožňují aplikaci osvojeného v takovém kontextu, ve kterém je jazyk mimo vyučovací situace skutečně používán. Situace totiž “rozptyluje” pozornost uživatele tak, jak k tomu dochází v realitě praxe (ruch ulice, cinkání příborů v restauraci, hluk na letišti, …), a nutí ho operativně reagovat.

• Upevňování nabytých znalostí
  Pravidelné opakování získaných poznatků a dovedností je naprostou nezbytností. S tím počítají opakovací lekce a testy, individuální domácí práce a zařazování krátké opakovací části do struktury každé vyučovací hodiny. Pro zvládnutí této fáze je velmi důležitá osobní aktivita studenta – použití jazyka v běžném životě (komunikace s cizinci, sledování filmů, čtení novin, poslech rádia v originále, Internet, atd.)

• Práce ve dvojicích nebo v celé skupině
  Typická lekce komunikativní metodiky počítá s prací ve dvojicích (pairwork) nebo v rámci skupiny (groupwork), čímž se radikálně zvyšuje prostor studentů k použití jazyka v rámci hodiny. Lektor se při těchto aktivitách staví spíše do role pozorovatele, sleduje chyby účastníků, ke kterým se vrací později, aby nenarušoval tok komunikace při aktivitě. V individuální výuce nahrazuje druhého do páru právě lektor.

• Použití autentických materiálů a učebnic
  Komunikativní metodika používá učební materiály a učebnice, které neobsahují nebo co nejméně obsahují překlad do mateřského jazyka (češtiny). Stejně tak je primárním jazykem v hodině vyučovaný jazyk, aby mu byli studenti co nejvíce vystaveni po celou dobu výuky, a to i v případě, že vyučuje český lektor. Ten má oproti rodilým mluvčím výhodu v tom, že se jazyk sám učil a umí jej tak o něco lépe zprostředkovat začátečníkům a mírně pokročilým studentům.